Nabídka výletů
Tipy na výlety v okolí Špindlerova Mlýna
Velký vodopád
Špindlerův Mlýn
Největší a nejznámější vodopád Bílého Labe. Po většinu roku voda přetéká jen přes levou část skalního stupně, při mimořádném vodním stavu teče voda přes celou šířku řečiště.
Vodopád je stejně jako celý tok dobře přístupný po modré turistické značce.
Medvědín
Špindlerův Mlýn
Medvědín je hora v Krkonoších v závěru Západního Českého hřbetu, táhnoucím se mezi Harrachovem a Špindlerovým Mlýnem, od kterého je vrchol vzdálený asi 2,5 km severozápadně. Na západě je Medvědín oddělen mělkým sedlem od Zlatého návrší, na severu a východě spadá prudce do údolí o 400-500 výškových metrů, na jihu přechází v Žalský hřbet, od kterého je oddělen sedlem nedaleko Horních Míseček.
Bílý most
Špindlerův Mlýn
Železobetonový segmentový obloukový most pochází z roku 1911. Je součástí pěší zóny ve Špindlerově Mlýnu.
Bobová dráha HappyWorld
Špindlerův Mlýn
Bobové dráhy s celoročním využitím. Dráha obsahuje 22 zatáček, 5 jumpů (terénních zlomů) a tři tunely a je v provozu i po setmění.
Discgolf Svatý Petr
Špindlerův Mlýn
Devíti jamkové hřiště v blízkosti lanovek je v provozu pouze v letním období. Celková délka hřiště je 898 metrů. Potřebné vybavení získáte v obchodě u dolní stanice lanové dráhy.
Adventure park
Špindlerův Mlýn
V Adventure parku je seskupení několika různých lanových konstrukcích. Největším lákadlem je bezesporu jedna z největších houpaček v Česku, zhoupnout se můžete z výšky 17 m. Můžete si zde vyzkoušet lanové atrakce sahající do výšky 18 m. Pro děti je vedle parku umístěn lanový hrad.
Sněžka
Pec pod Sněžkou
Nejvyšší hora Hraničního (Slezského) hřebenu, Krkonoš i celých Čech (1602 m). Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod 1. řádu. Významná dominanta východních Krkonoš, 4,5 km vzdálená od Pece pod Sněžkou.Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů a prochází přes něj státní hranice s Polskem. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná - jako sněhem pokrytá. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.
Pramen Labe
Špindlerův Mlýn - Bedřichov
Tzv. Labská studánka, opatřená betonovou skruží, leží v nadmořské výšce 1 386 m. Je spíše symbolickým označením pramene, Labe ve skutečnosti pramení o něco výš, v rašeliništi mezi kosodřevinou. Je zajímavé, že dlouho nebylo jasné, který ze dvou zdrojů Labe je "ten pravý". Ještě v 19.století se soudilo, že tato čest patří spíše prameni Bílého Labe na tzv. Bílé louce nedaleko Luční boudy.
Památník obětem hor
Pec pod Sněžkou
Symbolický památník v bývalé kapličce v Lučním sedle (také Modré sedlo) ve sníženině (1510 m) mezi Luční a Studniční horou. Zřízen v r. 1957, když původní památník (symbolický horský hřbitov) v Obřím dole poblíž Dixova křížku zničila lavina. Uvnitř jsou tabulky s údaji o tragických událostech, jména dalších obětí jsou na společné desce. Jen od r. 1935 zahynulo v Krkonoších přes 50 osob.
Labská přehrada
Špindlerův Mlýn
Byla postavena v letech 1910 - 1914 vídeňskou firmou Reidlich a Berger, kolaudace proběhla až 18. října 1918. Její dokončení znamenalo definitivní konec série povodňových katastrof, jež vyvrcholily roku 1897. Po uvedení do provozu se zjistilo, že hráz na několika místech prosakuje a průsaky se postupně zvětšovaly. Projekt na utěsnění hráze ze 30.let nebyl realizován, došlo k tomu až při generální opravě v letech 1966 - 1986.
Luční bouda
Pec pod Sněžkou
Největší horská bouda v Krkonoších na Bílé louce při okraji Úpské rašeliny (1400 m). Jedná se o významnou křižovatku turistických cest. Luční bouda byla založena asi v 16. století jako jednoduchý úkryt pro poutníky na Slezské cestě. V průběhu své existence bouda několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena. Postupem času se bouda stala významným hospodářským , obchodním, badatelským a turistickým střediskem. V říjnu 1938 při ústupu Němců před čs. vojáky bouda vyhořela, do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40. Za války výcvikové středisko Hitlerjugend a spojařek německého letectva Blitzmändel.
Obří důl
Pec pod Sněžkou
Mohutné horské údolí ledovcového původu mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou. Údolí je sevřeno Širokým hřbetem, Studniční horou, Sněžkou a Růžovou horou. Jeho podobu modeloval Úpský ledovec, největší čtvrtohorní ledovec v Krkonoších, dlouhý 4,5 km a silný 80 až 100 m.
Údolí Bílého Labe
Špindlerův Mlýn
Divoké údolí (800 - 140 m) erozně ledovcového původu, dlouhé 6,5 km. Vede od rozcestí U Dívčí lávky nad Špindlerovým Mlýnem k Bílé louce, ze severu sevřené Malým Šišákem a Stříbrným hřbetem a z jihu sráznými Kozími hřbety. Dolem probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. V letech 1889 - 91 byla vybudována zpevněná cesta, v letech 1971 - 75 zrekonstruována k boudě U Bílého Labe. Silnička byla vážně poškozena při povodních r. 1997.
Mohyla Hanče a Vrbaty
Špindlerův Mlýn - Bedřichov
Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a o několik desítek metrů dále i jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc. Od kamenné mohyly je nádherný pohled do horní části Labského dolu a na Hraniční hřbet.
Sněžné jámy
Jedná se o nejmohutnější kar na území Krkonoš, těsně za státní hranicí na polském území (1480 m) v Hraničním hřbetu, asi 500 m od vrcholu Vysokého kola. Mohutný kar vznikl zpětnou a hloubkovou erozí ledovce a mrazovým zvětráváním skalních stěn. Kar se skládá ze dvou částí - Malé a Velké Sněžné jámy oddělených skalní ostruhou. Kolmé žulové stěny jsou asi 200 m vysoké a na dně jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky. Celé území Sněžných jam je přírodní rezervací.
Labský vodopád
Špindlerův Mlýn - Bedřichov
Labský vodopád spadá od Labské boudy Labskou roklí do Labského dolu. Je vysoký 50 m a dále pak po kamenech dalších 250 m až na dno dolu. V minulosti býval vodopád mohutnější a to díky majiteli Labské boudy J. Šírovi, který nad vodopádem zhotovil menší nádrž, ze které pouštěl vodu skupinám turistů. Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter.
Pančavský vodopád
Špindlerův Mlýn - Bedřichov
Jedná se o nejvyšší vodopád u nás. Je vysoký 250 m, rozdělený několika stupni. V Pančavské jámě je Schustlerova zahrádka (nepřístupná), v níž roste 150 druhů cévnatých rostlin. Zahrádka má jméno po pražském přírodovědci prof. F. Schustlerovi, který již v roce 1923 vypracoval projekt Krkonošský národní park.
Malý rybník
Horské pleso (1183 m), nazývané též Malý stav nebo Malý rybník, na polské straně Krkonoš pod Cestou čs. - polského přátelství. Jezero vzniklo činností ledovce, je dlouhé 241 m a široké 166 m, hloubka je 7 m. Vodu v jezeře zadržuje až 60 m vysoká morénová hráz ze žulových hranáčků. Z jezera vytéká říčka Velká Lomnice. Východně od jezera spadla 20.3. 1968 lavina, pod níž zahynulo 19 osob.
Velký rybník
Jedná se o ledovcové jezero (1225 m), které má hloubku až 25 m a jeho rozloha je 6,5 ha. Žulová jezerní stěna vysoká 180 m. Na dně jezera v hloubce 2 až 5 m roste vzácná vodní kapradina šídlatka jezerní. Z Cesty česko - polského přátelství nepřístupný.
