Nabídka výletů
Mikulov a okolí
Kaple sv. Šebestiána (Svatý kopeček)
Mikulov
Kardinál Dietrichstein nechal postavit v roce 1623 kapli sv. Šebestiána jako poděkování za ochranu města před morovou epidemií. Kaple se nachází na vrcholu kopce Svatý kopeček, na který vede křížová cesta a je poutním místem.
Dietrichsteinská hrobka (Kostel sv. Anny)
Mikulov
Kostel sv. Anny postavený v r. 1623 ve svých zdech původně ukrýval Svatou chýši, vzor pražské Lorety, po zhoubném požáru z r. 1784 však z chrámové lodi kostela zbylo pouze obvodové zdivo. Jeho monumentální fasáda od slavného architekta Johana Bernarda Fischera z Erlachu, tvůrce schönbrunnského paláce ve Vídni, naštěstí zkáze ušla. Ruina kostela byla v pol. 19. st. přestavěna na rodinnou hrobku, v níž dodnes spočívá 45 rakví s ostatky Dietrichsteinů.
Zřícenina Kozí Hrádek
Mikulov
Na vyvýšeném skalním výchozu vznikla v 15. století obranná dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, která chránila nejen město Mikulov, ale i přilehlou obchodní cestu. Věž z období renesance slouží v současné době jako vyhledávané vyhlídkové místo.
Kostel sv. Václava
Mikulov
Na místě dnešního kostela sv. Václava stál románský kostel z konce 12. století. Podoba původního kostela není známá. V 15. století započala výstavba nového kostela. Stavbu však přerušil vpád husitských vojsk do města a kostel byl dokončen až v 17. století. Kostel doplňuje renesanční věž s ochozem a bání. Pod kostelem se nachází kostnice v Lobkovické kryptě.
Mikve
Mikulov
Dokonale zachovalá mikve - židovská rituální lázeň - byla náhodou objevena při archeologickém průzkumu ve sklepě starého domu. Byla vystavěna zřejmě v 17. století. Její vzhled je předepsán již ve Starém zákoně, proto všechny lázně vypadají podobně - jedná se o krychlovou nádrž v suterénu domu, k níž se scházelo po několika schůdcích. Sloužila k rituální očistě ortodoxních Židů a nacházela se v každé židovské čtvrti. Díky Spolku přátel židovské kultury a městu Mikulovu byla mikve opravena a zpřístupněna veřejnosti.
Regionální muzeum v Mikulově
Mikulov
Muzeum se nachází v areálu mikulovského zámku. Návštěvníci zde mohou zhlédnout expozici archeologie, vinohradnictví a vinařství. Pořádají se zde také krátkodobé výstavy a doprovodné programy.
Přírodní památka Kočíčí skála
Mikulov
Drobounký vápencový výchoz aspiruje na titul „nejlepší“ chráněné území v hodnocení poměru rozloha/druhová pestrost. Přezdívka „malá Pálava“ je pro Kočičí skálu zasloužená. Na území o rozloze 0,66 ha bylo dodnes nalezeno 271 druhů rostlin, z toho 12 druhů patří mezi ty chráněné zákonem. Kočičí skála je jedinou lokalitou pomněnky úzkolisté na Pálavě. Jde o drobnou modře kvetoucí kytičku (jak se na pomněnky sluší). Kromě ní zde najdete i rostliny typické pro bradlo Pavlovských vrchů, jako jsou kosatec nízký, tařice skalní nebo třeba hlaváček jarní. Ochranné pásmo Kočičí skály tvoří úhor – pravidelně přeorávaná plocha, avšak neosetá. Prostor zde dostávají vzácné druhy plevelů a rostlin nesnášejících konkurenci. Na holé, vegetací nezarostlé půdě nalézají vhodné biotopy také různé druhy samotářských včel a vos, z brouků kupříkladu vyhynutím ohrožení rýhonosci či majky.
Pozoruhodný pavouk - Kočičí skála je jednou z mála lokalit u nás, na které byl nalezen pavouk šestiočka uherská (Dysdera hungarica). To samo o sobě není nic převratného. Nezaujme velikostí ani pestrým zbarvením a poznají ho jen specialisté v oboru – arachnologové. Přesto není bez zajímavosti ani pro prostého milovníka přírody. U tohoto totiž druhu neexistují samci. Věda dosud zná u šestioček uherských pouze samičky, které se množí tak, že kladou neoplozená vajíčka a z nich se líhnou zase pouze samičky.
Skalní step na Kočičí skále je vzhledem k velkému množství návštěvníků etrémně ohrožená sešlapem. Proto je zde od roku 2021 nainstalováno zábradlí, které vymezuje cestu na vrcholek s výhledem.
Přírodní rezervace Turold
Mikulov
Vápencová bradla se stepní vegetací jsou porostlá jak suchými trávníky, tak roztroušenými křovinami a lesem. Jižní část rezervace je zcela zničena těžbou kamene, najdeme zde až 70 m vysoké odkryvy, na kterých lze spatřit zkamenělé schránky měkkýšů. Ve středu rezervace se nachází přes 1000 m dlouhý jeskynní systém s krápníky, který se řadí mezi významné archeologické a paleontologické naleziště. Pravidelně zde zimuje několik druhů netopýrů, z nichž nejhojnějším druhem je vrápenec malý. Stepi porůstá válečka prapořitá. Na terasách lomu, v jehož dutinách hnízdí výr velký, spatříme len chlupatý a kavyl vláskovitý. V této přírodní rezervaci můžete také navštívit Jeskyni Liščí díru, Geopark, Amfiteátr, DiscGolfPark a dokonce zde najdete i vápencový výchoz Čertův kámen.
Přírodní památka Lom Janičův vrch
Mikulov
Původní Janičův vrch byl vlivem těžby vápence, která skončila v druhé polovině 20. století, odtěžen a vzniklý lom byl zatopen. Svá stanoviště si zde našla vodní, mokřadní a skalní společenstva, díky kterým byla lokalita roku 2014 vyhlášena jako chráněné území. Roste tu silně ohrožená ožanka horská, devaterka poléhavá, kavyl sličný a na jaře kosatec nízký. V trávě narazíme na kudlanku nábožnou, u břehu a ve vodě na skokana skřehotavého. Lokalita se řadí k významným paleontologickým nalezištím, celou svou rozlohou spadá do Ptačí oblasti Pálava.
Břitová věž
Mikulov
Břitova věž mikulovského hradu (dnešního zámku) byla v čele severního předhradí postavena koncem 13. století při rozsáhlé přestavbě hradního areálu. Válcovitá věž má průměr 9,5 metru a je opatřena břitem (ostrou hranou), který byl nasměrován proti nejpravděpodobnějšímu směru nepřátelského ostřelování.
