Nabídka výletů
Panská zahrada - tipy na výlety
Cesta mramoru
Dobřichovice
Podél silnice do Karlíka spatříte kamennou alej. Sochy jsou dílem různých umělců, kteří se od roku 2003 účastní mezinárodního sochařského sympozia. Během měsíce opracovávají slivenecký mramor do podoby uměleckého díla.
Lesní divadlo v Řevnicích
Řevnice
Lesní divadlo v Řevnicích je unikátní přírodní scéna a je ve středních Čechách ojedinělé. Pro svou nenapodobitelnou atmosféru je každé léto vyhledáváno mnoha diváky, aby si v klidném prostředí lesa mohli vychutnat různá představení, festivaly, koncerty a další akce.
Hradiště Pišťák (Malá Babka)
Řevnice
Hradiště bylo od jihu, západu a severu přirozeně chráněno strmými srázy k Nezabudickému potoku. Konec ostrožny byl poničen kamenolomem, přesto stále působí romantickým dojmem a je odtud pěkný rozhled. Pozůstatky dvou řad valového opevnění najdeme na východní straně, odkud vede přístup přes mělké sedlo.
Hradiště vzniklo zřejmě v pozdní době bronzové a strážilo stezku překonávající Hřebeny. Osídleno bylo i v době hradištní. Kosmas ve své kronice zmiňuje v těchto místech k roku 981 pomezní hrad Slavníkovců.
Důl Skalka
Mníšek pod Brdy
Historie hlubinné těžby železné rudy sahá do roku 1746, z té doby se dochovala i důlní mapa se zákresem jámy sv. Antonína Paduánského a s vyznačenými důlními budovami na povrchu. Dávno před tím se o povrchovou těžbu na výchozech pokoušeli Keltové.
Po roce 1824 důl vlastnila rodina hraběte Colloredo-Mansfelda. Až do roku 1852 se těžilo povrchově i hlubinně a ruda se zpracovávala ve Staré Huti u Dobříše. V roce 1914 důl získala Živnostenská banka, která prováděla jen menší důlní práce, v roce 1938 se majitelem stává v té době jedna z největších těžebních organizací - Pražská železářská společnost. Ta díky zvýšené poptávce po železe během 2. světové války prudce zintenzivněla těžbu a rozmach pokračuje i po roce 1948. V té době je v blízkosti města vybudován závod na zhrudkování nízkoprocentní železné rudy. Odkud vede 1270 m dlouhý překop, kterým se dopravuje ruda z dobývek. Po roce 1966 je ložisko vytěženo a okolí postupně prošlo rekultivací. V současnosti je důl turisticky přístupný, prohlídku je třeba předem objednat.
Zámek Mníšek pod Brdy
Mníšek pod Brdy
Zámek vznikl úpravou stávající tvrze, která sloužila k ochraně a bezpečnosti kupeckých karavan na obchodní trase z Bavor do Prahy. Stavbu však v roce 1639 zničila švédská vojska a tak v letech 1656-72 nechal nový majitel Servác Engel z Engelsflussu sídlo opravit a vtisknout mu novou zásadní podobu. Poslední úpravy proběhly v letech 1910-11 podle návrhu Matěje Blechy.
Dnes je to čtyřkřídlý objekt se třemi nárožními šestibokými věžemi. Kolem se rozkládá park s rozlehlým rybníkem. V rámci prohlídkových tras se seznámíte s bydlením drobné šlechty na počátku 20. století.
Zajímavostí je, že se v okolí zámku odehrává děj knihy Kája Mařík.
Městská památková zóna Mníšek pod Brdy
Mníšek pod Brdy
Památková zóna byla vyhlášena v roce 1995. Zahrnuje náměstí, přilehlé ulice, zámek s parkem a rozlehlým rybníkem a alej vedoucí k baroknímu poutnímu areálu Skalka. Z původní zástavby městečka se dochovalo jen několik málo hospodářských dvorů barokního původu. Krásná lipová alej vás dovede na vrchol Skalka, kde najdete křížovou cestu, budovu bývalého kláštera a kostel Máří Magdalény.
Zřícenina hradu Karlík
Mořina
Z hradu zbyly jen velmi nepatrné terénní nerovnosti na zalesněném ostrohu. Z historie toho není mnoho známo, byl zřejmě založen Karlem IV., mohl sloužit jako obranný hrádek Karlštejna. Zanikl brzy po svém založení, možná ani nebyl dostavěn.
Hrad Karlštejn
Karlštejn
Základní kámen nejvýznamnějšího a bezesporu nejznámějšího českého hradu byl položen římským císařem a českým králem Karlem IV. roku 1348 mimo jiné za účelem uložení korunovačních klenotů a svatých ostatků. Dnešní podoba je výsledkem zásadní přestavby v letech 1887–99, která ve snaze vrátit hradu gotický vzhled setřela do značné míry i prvky předchozích slohů.
Jednou z nejvzácnějších částí Karlštejna je kaple sv. Kříže – místo uložení korunovačních klenotů a svatých ostatků. Pozlacená klenba spolu se 127 deskovými obrazy mistra Theodorika vytváří jeden z nejzachovalejších gotických interiérů na světě.
Pro návštěvu si můžete zvolit některý ze tří prohlídkových okruhů, které vás provedou soukromými i reprezentačními komnatami Karla V., Mariánskou nebo Velkou věží, Hradním lapidáriem a také zmiňovanou kaplí sv. Kříže.
Muzeum voskových figurín
Karlštejn
Nahlédnete do života řemeslníků, hrnčířů, zbrojnošů i legendárního krysaře. Na vlastní oči uvidíte středověké vězení, nakouknete pod ruku katovi a budete závidět Bílé paní, že může z těchto hrůzyplných míst kdykoli zmizet. Spatříte Karla IV. včetně jeho čtyř žen, Rudolfa II., astronoma Tycho de Brahe, Jehuda Löw pracujícího na obřím Golemovi, bájnou Sirael, Marii Terezii, Napoleona i Františka Josefa I.
V závěrečné síni narazíte na T. G. Masaryka, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetanu i Matku Terezu.
Muzeum betlémů Karlštějn
Karlštejn
Muzeum betlémů se nachází v domě pod hradem Karlštejn. V přízemí domu návštěvníci zhlédnou kolekci českých historických betlémů vyřezávaných ze dřeva, doplněnou betlémy z dobových raritních materiálů například z vosku, cukru nebo chleba. V patře se nachází divácky nejzajímavější dílo - Karlštejnský královský betlém. Do barokních sklepení domu je umístěna výstava o dějinách vinařství na Karlštejně.
Alchymistická dílna
Karlštejn
Pohyblivá alchymistická dílna vznikala podle starých rytin a obrazů z doby Rudolfa II.
Dům hodin Karlštejn
Karlštejn
V Domě hodin návštěvníci uvidí kolekci čítající až 1000 exponátů. Jsou zde umístěny hodiny ze všech koutů světa, hodiny všech typů a velikostí, od významných hodinářských mistrů a vynálezců až po ty bezejmenné. Za zhlédnutí rozhodně stojí i prohlídka hodinářské dílny s různými obráběcími stroji, měřícími přístroji a pracovními pomůckami, které bývaly nezbytné při výrobě jakéhokoli typu hodin či hodinek.
Karlštejnská zvonkohra
Karlštejn
Zvonkohru vyrobil v roce 2013 světový rekordman ve skoku na lyžích Dalibor Motejlek. Skládá se z deseti zvonků různých velikostí, zavěšených na masivním žulovém obelisku z liberecké žuly, které odbíjí každých patnáct minut. V každou celou hodinu pak zvonkohra odbije a zahraje vybranou melodii z 1200 možných písniček.
Papilonia Karlštejn
Karlštejn
Na cestě ke královskému hradu na vás čeká setkání s kouzelnými motýly.
Muzeum uniforem
Karlštejn
Provozujeme muzeum uniforem, zbraní, dokumentů a plakátů z druhé světové války.
Bunkr Karlštejn
Karlštejn
U příležitosti 70. výročí osvobození bylo otevřeno malé muzeum ve zrekonstruovaném objektu lehkého opevnění. Bunkr vzor 37 byl uveden do původního stavu, včetně dobové výzbroje a výstroje.
Bunkr B-7/13/D2: Řopík vz.7 č.13 typu D2 se vyznačuje atypickou dlouhou přístupovou chodbou se schody, ústícími pod svahem. Byl dokončen v roce 1937.
Zoopark Karlštejn
Karlštejn
V naší malé zoologické zahradě můžete vidět řadu exotických zvířat z bezprostřední blízkosti – velbloudy, bizona, lamy, zebry, francouzské oslíky, shetlandské koníky, dokonce i šelmy – bílého lva Leona a párek bílých tygrů. Součástí areálu jsou i atrakce pro děti či nová relaxační zóna s přístupem do Berounky.
Bubovické vodopády
Karlštejn
Mezi nejkrásnější místa Karlštejnska patří Bubovické vodopády tvořené soustavou tří vápencových stupňů oddělených od sebe několik metrů. Vodopády jsou nejpůsobivější v zimě nebo po vydatných deštích, po většinu roku zde jinak protéká poměrně málo vody nebo jsou úplně vyschlé. Místo je velmi dobře přístupné.
Zřícenina hradu Tetín
Tetín
Hrad byl založený kolem roku 1288 králem Václavem II. jako sídlo královského lovčího. Za Václava II. byl Tetín rozšířen a opevněn, svůj domov zde našli přemyslovští levobočci. V roce 1357 se majitelem stal Karel IV., který panství připojil k sousednímu hradu Karlštejn a hrad zanikl.
Dnes si prohlédnete čtverhranou branskou věž, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příkop. Východní část hradu byla zničena v 19. století těžbou vápence. Od zříceniny, která je volně přístupná, spatříte okouzlující výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály.
Tetínský vodopád
Tetín
Deset metrů vysoký umělý vodopád s malým průtokem, který však nejvíce ovlivňuje provoz čistírny odpadních vod nad vodopádem. Vodopád vznikl v důsledku těžby vápence. Nad vodopádem se nachází ještě menší stupeň, přístup k němu je však nebezpečný a náročný.
Lom Alkazar
Beroun - Hostim
Začátkem 20. století se zde v etážovém lomu těžil vápenec, který byl po úzkokolejné trati dopravován do Berouna. Těžbu ukončila 2. světová válka, kdy tu vznikl systém podzemních prostor, ve kterých měla fungovat nacistická podzemní továrna na výrobu leteckých motorů. Projekt však nebyl dokončen a v 50. letech 20. století byla část prostor využita k uskladnění radioaktivního odpadu z jáchymovských dolů. Tyto prostory jsou dnes uzavřeny betonovými clonami. Původní název lomu byl Hostim I, ale stěny lomu inspirovali trampy k označení podle arabských nedobytných pevností ve Španělsku, nyní je jméno Alkazar uváděno už i v oficiálních materiálech. Dnes jsou stěny lomu oblíbeným místem horolezců, dokonce zde vznikl první horolezecký park v Česku.
Koněpruské jeskyně
Beroun
Český kras je největším a nejvýznamnějším krasovým územím v Čechách. Tvoří jej prvohorní mořské usazeniny v pásu mezi Prahou a Zdicemi s velmi kvalitními vápenci. V jeho jihozápadní části, ve vrchu Zlatý kůň po odstřelu v lomu vnikli 14. září 1950 skalníci (dělníci v lomu) do krátké jeskynní chodby, na jejímž konci byl v závalu drobný otvor s průvanem. O měsíc a den později pronikli do pokračování chodby a objevili dnešní Kuklův dóm, ústí Letošníkovy propasti a Starou chodbu. Do konce roku 1950 byly objeveny další prostory včetně svrchního patra se stopami po středověké penězokazecké dílně.
Potvrdila se tak pověst o pasáčkovi, který prý na Zlatém koni kdysi objevil jeskyni s loupežníkem na hromadě peněz. I přes přijatý úplatek za mlčení se chlapec vrátil s chamtivými, po penězích prahnoucími vesničany, ale podruhé už díru do země nenalezl. Až po znovuobjevení Koněpruských jeskyní byl sotva průlezný otvor nalezen z nitra jeskyní. V penězokazecké dílně byly nalezeny polotovary falešných mincí v různých fázích zpracování až po zmetky hotových mincí. Drobné mince s ražbou českého lva v perlovci napodobovaly stříbrné drobné peníze Jiřího z Poděbrad. Plíšky pro padělky byly vyráženy z měděného plechu a postříbřovány amalgámem stříbra. V části jeskyně penězokazi také přechodně žili. V ohništi byly dochovány kosti zajíců, drůbeže, skotu, ptáků i psů. V místních kronikách nebyl nalezen žádný zápis o přistižení penězokazů a tak dodnes není známo, kdo falešné dílo provozoval.
Miliony let vývoje Koněpruských jeskyní se odráží i na jejich výzdobě. Najdeme různé typy krápníků od hráškovitých koralitů po hůlkovité stalaktity, z vysokých komínů stékají sintrové vodopády a jsou zde i hrázky a sintrová jezírka, v nichž bylo možno najít jeskynní perly. Světová rarita, koněpruské růžice obsahující opál, jsou starší více než jeden a půl milionu let. Výzdobu jeskyní tvoří převážně kalcit, kromě zmíněného opálu nalezneme také aragonit, křemen, apatity a sádrovec. Na stěnách jeskyní můžeme pozorovat množství zkamenělin mořských živočichů.
V lomu na Zlatém koni byl v roce 1868 vylomen i jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Proto je Zlatý kůň zobrazen ve foyer první galerie divadla na obraze Vincence Beneše.
Lom Velká Amerika
Mořina
Velká Amerika (též zvaný Východní lom nebo lom Východ) je vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun v České republice v CHKO Český kras. Je největším ze skupiny zdejších lomů. Velikost lomu je asi 750×150 metrů. Hloubka lomu bývá udávána v rozmezí 67 až 80 m. Dno je v nadmořské výšce 322 m (6. těžební patro), přičemž žádný jiný lom ve skupině do tohoto patra nezasahuje. Do nadmořské výšky 335 m (5. těžební patro, západní polovina dna lomu) je lom zatopen bezodtokým jezerem.
Ve východní, výše položené a proto nezatopené části skládají lidé z kamenů různé obrazce a nápisy, proto se tato část nazývá „Obrazárna“.Lom vytváří impozantní kaňon a je vyhledávaným turistickým místem. Byly zde natáčeny české filmy, např. Cesta na jihozápad, Limonádový Joe, Malá mořská víla, Micimutr a další.
Rozhledna Korunka
Čermolice
Soukromá rozhledna postavená firmou Eurosignal, volně přístupná.
30 metrů vysoká ocelová stavba má tvar rotačního hyperboloidu s nakloněnou osou, takže vypadá jako šikmá věž. Na vyhlídkovou plošinu, ze které za dobré viditelnosti může být vidět třeba Říp či Krkonoše vede 118 schodů. Název rozhledny vybrali místní obyvatelé podle vrchní části stavby, která vypadá jako koruna.
Svatojánská skalní stěna
Svatý Jan pod Skalou
Mohutná skalní stěna, která se zvedá více než 200 metrů nad okolní terén je nejmohutnějším skalním výchozem v Českém krasu. Na jeho vrchol, který skýtá nádherný pohled na Český kras, dojdete po červené turistické značce nebo po naučné stezce.
Solvayovy lomy
Svatý Jan pod Skalou
Skalní masiv v bývalém lomu na vápenec má dvě stěny vysoké až 30 metrů a od roku 2014 patří mezi horolezecké lokality Českého krasu.
S těžbou vápence začala 27. června 1918 belgická firma Solvay, která v Ústí nad Labem Neštěmicích vlastnila továrnu na výrobu sody. Těžilo se zde až do roku 1964. Od roku 1993 začalo vznikat muzeum těžby a dopravy vápence.
Hornický skanzen Solvayovy lomy
Svatý Jan pod Skalou
Hornický skanzen je umístěn v prostoru zrušeného lomu Paraple na území Českého krasu. Značené stezky provedou návštevníky lomem a informační tabule vysvětlí, jak probíhala vlastní těžba a doprava vápence. Kromě obchůzky terénu jsou pro zájemce připraveny tématické expozice v budově někdejších kanceláří a skladu, prezentující vybavení horníků a těžební zařízení. Svezete se důlním vláčkem.
Obecní muzeum Svatý Jan pod Skalou
Svatý Jan pod Skalou
Muzeum v této malebné obci v Českém krasu funguje od roku 2012. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout expozici z historie obce a další výstavy věnované řemeslům, včelařství atd.
