Wellness hotel Windsor****

Proč právě sem

Web hotelu

Ubytování

dvoulůžkové pokoje s možností přistýlky (pevné lůžko – užší, pouze pro děti) a dvoupokojové apartmány, koupelna (sprcha, u některých apartmánů i vana) s WC, fén, TV, minibar, trezor, u některých pokojů balkón, WiFi, pokoje jsou poskytovány jak v hlavní budově, tak i v depandanci

Strava

snídaně - bufet, v případě polopenze večeře tříchodové menu a salátový bufet;
dále možnost stravování à la carte v hotelové restauraci či v okolních restauracích a barech

Sport

římské lázně - krytý bazén s protiproudem (6,6 x 4,5 x 1,5 m), Whirlpool, bylinná aromakabina, parní i suchá sauna, vířivé masážní vany, masáže - klasické i thajské, hydromasáže; solárium, hotelový klub s bowlingem. Ve Špindlerově Mlýně kurty na squash, venkovní i kryté tenisové kurty, aquapark s tobogánem v centru, dále bobová dráha, diskotéky, řada restaurací.
Cvičební lekce probíhají v kongresovém sále s PVC nebo v sále s parketami v hlavní budově hotelu. Na cvičení a do restaurace se dochází z budovy "wellness" venkem, naopak do wellness se přechází venkem z hlavní hotelové budovy.

Vybavení

hlavní budova - recepce, restaurace, kongresové centrum, bar, terasa, depandance s římskými lázněmi, WiFi v celém hotelu

Náš názor

Hotel Windsor patří k nejvyhledávanějším v naší nabídce. Důvodem jsou podle našeho mínění velice pěkné a pečlivě udržované římské lázně v hotelu, ale i vyhlášený bar Silver Rock v těsném sousedství hotelu či poloha hotelu v blízkosti centra s kavárnami, restauracemi, bary...

Doprava

Vzdálenost:

Poloha hotelu

Nabídka výletů

Tipy na výlety v okolí Špindlerova Mlýna

Objevte krásy a možnosti Špindlerova Mlýna nejen v zimě!

• půjčovna horských kol - Rossi Sport ( tel: 499 433 348, e-mail: rossisport@profi-net.cz)
• bobová dráha - HAPPY WORLD (www.bobovka.cz)
• sáňkařská dráha (www.sankarska-draha.cz)
• golf Mladé Buky (www.golf-mladebuky.cz)
• tenisové kurty ve Svatém Petru (www.skiareal.cz)
• hotelový aquapark s tobogánem v hotelu Bedřichov
• vyjížďky na koních (www.knezice.cz)
• zorbing (www.snowtubingpark.cz/zorbing)
• diskotéky
• vyhlídkové lety (www.lkvr.cz)
• paintball Špindlerův Mlýn (www.yellow-point.cz)

Více informací na: www.mestospindleruvmlyn.cz

Sněžka

Nejvyšší hora Hraničního (Slezského) hřebenu, Krkonoš i celých Čech (1602 m). Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod 1. řádu. Významná dominanta východních Krkonoš, 4,5 km vzdálená od Pece pod Sněžkou.Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů a prochází přes něj státní hranice s Polskem. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná - jako sněhem pokrytá. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.

Pramen Labe

Tzv. Labská studánka, opatřená betonovou skruží, leží v nadmořské výšce 1 386 m. Je spíše symbolickým označením pramene, Labe ve skutečnosti pramení o něco výš, v rašeliništi mezi kosodřevinou. Je zajímavé, že dlouho nebylo jasné, který ze dvou zdrojů Labe je "ten pravý". Ještě v 19.století se soudilo, že tato čest patří spíše prameni Bílého Labe na tzv. Bílé louce nedaleko Luční boudy.

Památník obětem hor

Symbolický památník v bývalé kapličce v Lučním sedle (také Modré sedlo) ve sníženině (1510 m) mezi Luční a Studniční horou. Zřízen v r. 1957, když původní památník (symbolický horský hřbitov) v Obřím dole poblíž Dixova křížku zničila lavina. Uvnitř jsou tabulky s údaji o tragických událostech, jména dalších obětí jsou na společné desce. Jen od r. 1935 zahynulo v Krkonoších přes 50 osob.

Labská přehrada

Byla postavena v letech 1910 - 1914 vídeňskou firmou Reidlich a Berger, kolaudace proběhla až 18. října 1918. Její dokončení znamenalo definitivní konec série povodňových katastrof, jež vyvrcholily roku 1897. Po uvedení do provozu se zjistilo, že hráz na několika místech prosakuje a průsaky se postupně zvětšovaly. Projekt na utěsnění hráze ze 30.let nebyl realizován, došlo k tomu až při generální opravě v letech 1966 - 1986.

Luční bouda

Největší horská bouda v Krkonoších na Bílé louce při okraji Úpské rašeliny (1400 m). Jedná se o významnou křižovatku turistických cest. Luční bouda byla založena asi v 16. století jako jednoduchý úkryt pro poutníky na Slezské cestě. V průběhu své existence bouda několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena. Postupem času se bouda stala významným hospodářským , obchodním, badatelským a turistickým střediskem. V říjnu 1938 při ústupu Němců před čs. vojáky bouda vyhořela, do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40. Za války výcvikové středisko Hitlerjugend a spojařek německého letectva Blitzmändel.

Obří důl

Mohutné horské údolí ledovcového původu mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou. Údolí je sevřeno Širokým hřbetem, Studniční horou, Sněžkou a Růžovou horou. Jeho podobu modeloval Úpský ledovec, největší čtvrtohorní ledovec v Krkonoších, dlouhý 4,5 km a silný 80 až 100 m.

Údolí Bílého Labe

Divoké údolí (800 - 140 m) erozně ledovcového původu, dlouhé 6,5 km. Vede od rozcestí U Dívčí lávky nad Špindlerovým Mlýnem k Bílé louce, ze severu sevřené Malým Šišákem a Stříbrným hřbetem a z jihu sráznými Kozími hřbety. Dolem probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. V letech 1889 - 91 byla vybudována zpevněná cesta, v letech 1971 - 75 zrekonstruována k boudě U Bílého Labe. Silnička byla vážně poškozena při povodních r. 1997.

Mohyla Hanče a Vrbaty

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a o několik desítek metrů dále i jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc. Od kamenné mohyly je nádherný pohled do horní části Labského dolu a na Hraniční hřbet.

Kotelní jámy

Chráněné území (101 ha) tvořené ledovcovými kary Velké a Malé Kotelní jámy, oddělené skalnatým Liščím hřebínkem. Velká Kotelní jáma je vyhloubena v žule a Malá ve svoru. V jámách byly dobývány měděné rudy. Území je pestré na horskou květenu. Jsou zde typické lavinové svahy, a proto je v zimě značená trasa neprůchodná.

Sněžné jámy

Jedná se o nejmohutnější kar na území Krkonoš, těsně za státní hranicí na polském území (1480 m) v Hraničním hřbetu, asi 500 m od vrcholu Vysokého kola. Mohutný kar vznikl zpětnou a hloubkovou erozí ledovce a mrazovým zvětráváním skalních stěn. Kar se skládá ze dvou částí - Malé a Velké Sněžné jámy oddělených skalní ostruhou. Kolmé žulové stěny jsou asi 200 m vysoké a na dně jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky. Celé území Sněžných jam je přírodní rezervací.

Labský vodopád

Labský vodopád spadá od Labské boudy Labskou roklí do Labského dolu. Je vysoký 50 m a dále pak po kamenech dalších 250 m až na dno dolu. V minulosti býval vodopád mohutnější a to díky majiteli Labské boudy J. Šírovi, který nad vodopádem zhotovil menší nádrž, ze které pouštěl vodu skupinám turistů. Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter.

Pančavský vodopád

Jedná se o nejvyšší vodopád u nás. Je vysoký 250 m, rozdělený několika stupni. V Pančavské jámě je Schustlerova zahrádka (nepřístupná), v níž roste 150 druhů cévnatých rostlin. Zahrádka má jméno po pražském přírodovědci prof. F. Schustlerovi, který již v roce 1923 vypracoval projekt Krkonošský národní park.

Malý rybník (Maly Staw)

Horské pleso (1183 m), nazývané též Malý stav nebo Malý rybník, na polské straně Krkonoš pod Cestou čs. - polského přátelství. Jezero vzniklo činností ledovce, je dlouhé 241 m a široké 166 m, hloubka je 7 m. Vodu v jezeře zadržuje až 60 m vysoká morénová hráz ze žulových hranáčků. Z jezera vytéká říčka Velká Lomnice. Východně od jezera spadla 20.3. 1968 lavina, pod níž zahynulo 19 osob.

Velký rybník (Wielky Staw)

Jedná se o ledovcové jezero (1225 m), které má hloubku až 25 m a jeho rozloha je 6,5 ha. Žulová jezerní stěna vysoká 180 m. Na dně jezera v hloubce 2 až 5 m roste vzácná vodní kapradina šídlatka jezerní. Z Cesty česko - polského přátelství nepřístupný.

oficiální stránky Krkonoš