Resort Sv. František - Hotel Erlebachova bouda

Proč právě sem

Web hotelu

Ubytování

dvoulůžkové pokoje Sever s možností přistýlky (zpravidla pevné lůžko), koupelna (sprcha) s WC, fén, TV, rádio, lednice

dvou- a třílůžkové pokoje Jih balkon - koupelna (sprcha) s WC, fén, TV, rádio, lednice, orientovány do údolí a z jejich oken je krásný výhled na protější hřebeny hor

WiFi ve všech kategoriích pokojů zdarma

Protože přibývá hostů, dětí, alergiků i zvířátek na naší farmě, je třeba dodržovat určitá pravidla, aby se všichni u nás cítili dobře. Žádáme Vás o pochopení a tímto o dodržování následujících pravidel. Psi v celém areálu musí chodit na vodítku z důvodu přítomnosti dětí, cizích psů a zvířecí farmy.
Pokoj se psem (domácím zvířátkem) musí být po celou dobu pobytu označen visačkou, kterou obdržíte na recepci. Po ukončení pobytu zanechte visačku s obrázkem psa na dveřích.
Je třeba respektovat, že pes není dítě - nepatří do postele. Může být umístěn pouze ve vlastním pelíšku (je třeba si ho přivézt) v koupelně nebo v chodbě pokoje.
V případě, že host opouští hotel, musí vzít psa s sebou. To znamená, že pes nesmí zůstat sám na pokoji.
Do restaurace smí psi pouze na vodítku, velcí psi i s náhubkem.

Strava

snídaně - bufet, další možnost stravování a la carte v restauraci v Erlebachově boudě s terasou v hotelu. Součástí restaurace je i vinný sklípek, částečně oddělený od restaurace. Dále je zpravidla o víkendech otevřena Krkonošská hospůdka v Josefově boudě, která je součástí resortu.

Sport

wellness v budově Erlebachova bouda - bazén s masážními lavicemi a odděleným brouzdalištěm, bio sauna, infra sauna, parní sauna, relaxační zóna s lehátky a bagy určenými k relaxaci. Téměř celý prostor bazénu je obklopen panoramatickými okny, za kterými dýchá krkonošská příroda. Na jižní straně je oddělená relaxační místnost s lehátky s výhledem do údolí a také terasa. Součástí wellness je dále privátní finská sauna (za poplatek); nabídka masáží. Župany je možné zapůjčit za poplatek, celé wellness je přístupné v plavkách (kromě privátní sauny) a děti do 3 let musí mít plenkové kalhotky. V sousedním hotelu VZ Malý Šišák je bowling, v okolí široká nabídka turistických tras. Cvičební lekce probíhají zpravidla v proskleném kongresovém sále s dřevěnou podlahou.

Vybavení

recepce, hotelová restaurace s terasou a částečně oddělenou vinotékou, panoramatická restaurace, Krkonošská hospůdka, kongresový sál, v celém hotelu WiFi

Náš názor

Na hotelu jsou nádherné především výhledy z restaurace, wellness i sálu na cvičení. Výhodou pobytů je volný vstup do wellness v ceně.
Hotel nedoporučujeme klientům, kteří vyhledávají rušný společenský a večerní život,  do centra Špindlerova Mlýna je to z hotelu cca 9 km.

Pokud je prostorný pokoj hlavním kritériem pro Váš spokojený pobyt, doporučujeme připlatit si pokoje kategorie "Jih balkon". Pokoje kategorie "Sever" jsou jednodušší a prostorově menší.

Doprava

Vzdálenost:

Poloha hotelu

Nabídka výletů

Krkonošské zajímavosti

• Objevte krásy a možnosti Špindlerova Mlýna nejen v zimě!

  • půjčovna horských kol - Rossi Sport ( tel: 499 433 348, e-mail: rossisport@profi-net.cz)
  • bobová dráha - HAPPY WORLD (www.bobovka.cz)
  • sáňkařská dráha (www.sankarska-draha.cz)
  • golf Mladé Buky (www.golf-mladebuky.cz)
  • tenisové kurty ve Svatém Petru (www.skiareal.cz)
  • hotelový aquapark s tobogánem v hotelu Bedřichov
  • vyjížďky na koních (www.knezice.cz)
  • zorbing (www.snowtubingpark.cz/zorbing)
  • diskotéky
  • vyhlídkové lety (www.lkvr.cz)
  • paintball Špindlerův Mlýn (www.yellow-point.cz)

  Více informací na: www.mestospindleruvmlyn.cz

  Sněžka

  Nejvyšší hora Hraničního (Slezského) hřebenu, Krkonoš i celých Čech (1602 m). Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod 1. řádu. Významná dominanta východních Krkonoš, 4,5 km vzdálená od Pece pod Sněžkou.Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů a prochází přes něj státní hranice s Polskem. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná - jako sněhem pokrytá. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.

  Pramen Labe

  Tzv. Labská studánka, opatřená betonovou skruží, leží v nadmořské výšce 1 386 m. Je spíše symbolickým označením pramene, Labe ve skutečnosti pramení o něco výš, v rašeliništi mezi kosodřevinou. Je zajímavé, že dlouho nebylo jasné, který ze dvou zdrojů Labe je "ten pravý". Ještě v 19.století se soudilo, že tato čest patří spíše prameni Bílého Labe na tzv. Bílé louce nedaleko Luční boudy.

  Památník obětem hor

  Symbolický památník v bývalé kapličce v Lučním sedle (také Modré sedlo) ve sníženině (1510 m) mezi Luční a Studniční horou. Zřízen v r. 1957, když původní památník (symbolický horský hřbitov) v Obřím dole poblíž Dixova křížku zničila lavina. Uvnitř jsou tabulky s údaji o tragických událostech, jména dalších obětí jsou na společné desce. Jen od r. 1935 zahynulo v Krkonoších přes 50 osob.

  Labská přehrada

  Byla postavena v letech 1910 - 1914 vídeňskou firmou Reidlich a Berger, kolaudace proběhla až 18. října 1918. Její dokončení znamenalo definitivní konec série povodňových katastrof, jež vyvrcholily roku 1897. Po uvedení do provozu se zjistilo, že hráz na několika místech prosakuje a průsaky se postupně zvětšovaly. Projekt na utěsnění hráze ze 30.let nebyl realizován, došlo k tomu až při generální opravě v letech 1966 - 1986.

  Luční bouda

  Největší horská bouda v Krkonoších na Bílé louce při okraji Úpské rašeliny (1400 m). Jedná se o významnou křižovatku turistických cest. Luční bouda byla založena asi v 16. století jako jednoduchý úkryt pro poutníky na Slezské cestě. V průběhu své existence bouda několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena. Postupem času se bouda stala významným hospodářským , obchodním, badatelským a turistickým střediskem. V říjnu 1938 při ústupu Němců před čs. vojáky bouda vyhořela, do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40. Za války výcvikové středisko Hitlerjugend a spojařek německého letectva Blitzmändel.

  Obří důl

  Mohutné horské údolí ledovcového původu mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou. Údolí je sevřeno Širokým hřbetem, Studniční horou, Sněžkou a Růžovou horou. Jeho podobu modeloval Úpský ledovec, největší čtvrtohorní ledovec v Krkonoších, dlouhý 4,5 km a silný 80 až 100 m.

  Údolí Bílého Labe

  Divoké údolí (800 - 140 m) erozně ledovcového původu, dlouhé 6,5 km. Vede od rozcestí U Dívčí lávky nad Špindlerovým Mlýnem k Bílé louce, ze severu sevřené Malým Šišákem a Stříbrným hřbetem a z jihu sráznými Kozími hřbety. Dolem probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. V letech 1889 - 91 byla vybudována zpevněná cesta, v letech 1971 - 75 zrekonstruována k boudě U Bílého Labe. Silnička byla vážně poškozena při povodních r. 1997.

  Mohyla Hanče a Vrbaty

  Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a o několik desítek metrů dále i jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc. Od kamenné mohyly je nádherný pohled do horní části Labského dolu a na Hraniční hřbet.

  Kotelní jámy

  Chráněné území (101 ha) tvořené ledovcovými kary Velké a Malé Kotelní jámy, oddělené skalnatým Liščím hřebínkem. Velká Kotelní jáma je vyhloubena v žule a Malá ve svoru. V jámách byly dobývány měděné rudy. Území je pestré na horskou květenu. Jsou zde typické lavinové svahy, a proto je v zimě značená trasa neprůchodná.

  Sněžné jámy

  Jedná se o nejmohutnější kar na území Krkonoš, těsně za státní hranicí na polském území (1480 m) v Hraničním hřbetu, asi 500 m od vrcholu Vysokého kola. Mohutný kar vznikl zpětnou a hloubkovou erozí ledovce a mrazovým zvětráváním skalních stěn. Kar se skládá ze dvou částí - Malé a Velké Sněžné jámy oddělených skalní ostruhou. Kolmé žulové stěny jsou asi 200 m vysoké a na dně jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky. Celé území Sněžných jam je přírodní rezervací.

  Labský vodopád

  Labský vodopád spadá od Labské boudy Labskou roklí do Labského dolu. Je vysoký 50 m a dále pak po kamenech dalších 250 m až na dno dolu. V minulosti býval vodopád mohutnější a to díky majiteli Labské boudy J. Šírovi, který nad vodopádem zhotovil menší nádrž, ze které pouštěl vodu skupinám turistů. Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter.

  Pančavský vodopád

  Jedná se o nejvyšší vodopád u nás. Je vysoký 250 m, rozdělený několika stupni. V Pančavské jámě je Schustlerova zahrádka (nepřístupná), v níž roste 150 druhů cévnatých rostlin. Zahrádka má jméno po pražském přírodovědci prof. F. Schustlerovi, který již v roce 1923 vypracoval projekt Krkonošský národní park.

  Malý rybník (Maly Staw)

  Horské pleso (1183 m), nazývané též Malý stav nebo Malý rybník, na polské straně Krkonoš pod Cestou čs. - polského přátelství. Jezero vzniklo činností ledovce, je dlouhé 241 m a široké 166 m, hloubka je 7 m. Vodu v jezeře zadržuje až 60 m vysoká morénová hráz ze žulových hranáčků. Z jezera vytéká říčka Velká Lomnice. Východně od jezera spadla 20.3. 1968 lavina, pod níž zahynulo 19 osob.

  Velký rybník (Wielky Staw)

  Jedná se o ledovcové jezero (1225 m), které má hloubku až 25 m a jeho rozloha je 6,5 ha. Žulová jezerní stěna vysoká 180 m. Na dně jezera v hloubce 2 až 5 m roste vzácná vodní kapradina šídlatka jezerní. Z Cesty česko - polského přátelství nepřístupný.

  oficiální stránky Krkonoš